Nejedna obec se jako zřizovatel školy potýká s problémem jak úspěšně obsadit ředitelský post. Jak je to ale v případě, kdy je zapotřebí konkrétního ředitele školy odvolat? Na co všechno si zřizovatel při případném skončení pracovního poměru stávajícího ředitele musí dát pozor? Prozradíme v následujícím článku.
Školský zákon v prvé řadě rozlišuje mezi dvěma základními situacemi. A to, zdali ředitele zřizovatel odvolat musí, nebo pouze může. Vyskytne-li se tedy alespoň jedna z okolností uvedených v § 166 odst. 3 nebo 4 školského zákona, zřizovatel musí ředitele z funkce odvolat bez dalšího. Naopak při existenci jedné z okolností v § 166 odst. 5 školského zákona nemá zřizovatel (obec) zákonnou povinnost ředitele odvolat. Bude tak výlučně na úvaze obce, zdali tak skutečně učiní.
JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
Kdy musí obec ředitele školy odvolat?
1. Pokud zřizovatel obdrží před začátkem šestého měsíce před skončením šestiletého funkčního období ředitele školy návrh České školní inspekce nebo školské rady na vyhlášení konkursního řízení
Školská rada ani Česká školní inspekce nedisponují oprávněním ředitele z jeho funkce odvolat. Před uplynutím jeho šestiletého funkčního období jsou však dle ustanovení § 166 odst. 3 školského zákona obě oprávněny zřizovateli navrhnout vyhlášení konkursního řízení na nového ředitele. V takovém případě je povinností zřizovatele konkurs nejpozději do konce čtvrtého měsíce šestiletého funkčního období vyhlásit a stávajícího ředitele k poslednímu dni jeho funkčního období odvolat. Pokud však z konkursního zřízení nový ředitel nevzejde, není možné z takového důvodu funkční období odvolaného ředitele prodloužit. Zřizovatel se pak musí dle ustanovení § 166 odst. 10 školského zákona uchýlit k prozatímnímu jmenování ředitele bez konkursního řízení (tedy např. i ke jmenování ředitele odvolaného), a to do doby jmenování ředitele vzešlého „standardně“ z bezodkladně vyhlášeného konkursu dle ustanovení § 166 odst. 2 školského zákona.
2. Pokud ředitel pozbude některý z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním právním předpisem
Okruhy předpokladů, které může ředitel pozbýt, jsou dvojí. Jednak jsou to povinnosti obecné, které platí pro každého, kdo vykonává činnost pedagogického pracovníka. Ty lze nalézt v § 3 zákona o pedagogických pracovnících. Obec jako zřizovatel musí ředitele odvolat, pokud dojde např. k omezení jeho svéprávnosti, ke ztrátě bezúhonnosti či pokud ředitel pozbude své odborné kvalifikace pro pedagogickou činnost. Ředitele je také nutné odvolat, jestliže nadále není zdravotně způsobilý.
K odvolání je nutné přistoupit přirozeně také z důvodů, kdy ředitel ztratí (nebo nenabude) některý ze „speciálních“ předpokladů pro výkon ředitele dle § 5 zákona o pedagogických pracovnících.
3. Jestliže ředitel nesplní podmínku zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu
Ředitele bude nutné také odvolat v případě, kdy nedosáhne odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost dle dílu 2 hlavy II první části zákona o pedagogických pracovnících, pokud tuto činnost vykonával na základě dočasné výjimky.
4. Pokud ředitel nesplní podmínku k získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního právního předpisu
Povinnost odvolat ředitele nastává také tehdy, jestliže ředitel nezíská znalosti z oblasti řízení školství pro ředitele škol a školských zařízení dle § 5 odst. 2 ve spojení s § 24 odst. 4 písm. a) zákona o pedagogických pracovnících.
K zisku vzdělání (pokud jím již ředitel nedisponuje) přitom musí dojít nejpozději do dvou let ode dne, kdy ředitel školy svou funkci začal vykonávat. Častým problémem může být nedokončení tohoto druhu studia pro ředitele škol v zákonem požadované době. Ve vztahu k systematice ustanovení § 166 školského zákona je přitom nutné chápat nesplnění této povinnosti spíše přísněji. Jinými slovy, zákon zřizovateli neumožňuje benevolentní přístup, který by v praxi vedl k uvážení, že bude řediteli i bez získaných znalostí umožněno ve funkci setrvat, popř. že bude ředitelovo odvolání výrazněji časově pozdrženo do doby, než si vzdělání doplní. V opačném případě by se zřizovatel vystavil riziku podstatných výhrad ze strany kontrolních orgánů, typicky krajského úřadu či České školní inspekce. Zřizovateli lze tedy doporučit, aby průběh ředitelova dalšího vzdělávání (je-li zapotřebí) průběžně sledoval a vyhnul se tak případné nutnosti ředitele pro tento důvod odvolat. A to zvlášť za situace, kdy by obsazení funkce ředitele mohlo činit problémy.
5. Dojde k organizačním změnám, v jejímž důsledku dojde k zániku vedoucího pracovního místa ředitele.
Zřizovatel školy musí ředitele také odvolat, dojde-li ke zrušení, splynutí či sloučení právnických osob, pokud se škola, v níž je odvolávaná osoba ředitelem, nestane nástupnickou osobou.
Kdy obec pouze může (tedy nemusí) ředitele školy odvolat?
1. Uplyne-li šestileté funkční období ředitele
Zřizovatel se před uplynutím šestiletého funkčního období, konkrétně mezi jeho posledním šestým až čtvrtým měsícem, může rozhodnout, že na vedoucí místo ředitele vyhlásí nový konkurs. V takovém případě zřizovatel odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období jeho působení. Stejně jako v případě, kdy je konkurs a odvolání stávajícího ředitele iniciováno návrhem školské rady nebo České školní inspekce platí, že funkční období odvolaného ředitele nemůže být prodlouženo, jestliže v konkursu nebude nový ředitel nalezen.
2. Pokud ředitel závažně poruší nebo neplní pracovní povinnosti vyplývající z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem
Zřizovatel může k odvolání přistoupit jen v případě, kdy ředitel neplní právní povinnosti spojené s výkonem jeho funkce ředitele. V praxi se může jednat o porušení jak pracovněprávních ustanovení, ale také těch zákonných povinností, které se pojí s „obávanou“ finanční a účetní agendou. Porušení povinností musí být navíc závažné. Závažnost porušení posoudí zřizovatel vždy sám (s přihlédnutím k obecné úpravě obsažené v zákoníku práce), musí však být připraven na skutečnost, že se odvolaný ředitel může takové kvalifikaci bránit soudně. Ředitel může být odvolán také tehdy, kdy své povinnosti vůbec neplní, opomíjí je. Bude přitom záviset na zřizovateli, jak se o závadném jednání ředitele dozví. Zákon uvádí pouze výčet možností. Kromě vlastních zjištění může jako další zdroj posloužit také výslovně uvedený závěr inspekční činnosti České školní inspekce, popř. jiného kontrolního orgánu. V takovém případě bude pozice zřizovatele při dokazování ředitelova pochybení zjednodušená, neboť bude mít k dispozici konkrétní důkazy.
Součástí odvolání nemusí být úplný výčet porušených povinností. Dojde-li však k soudnímu přezkumu, musí být zřizovatel schopen porušení těchto povinností prokázat.
3. Pokud tak navrhne Česká školní inspekce ve smyslu ustanovení § 174 odst. 14 školského zákona
Česká školní inspekce (ani školská rada) sama nedisponuje pravomocí ředitele školy odvolat. Tuto pravomoc třímá v rukou pouze zřizovatel školy. Česká školní inspekce však může podat návrh na odvolání ředitele v případě zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení. Školský zákon přitom nestanoví okruh přesných důvodů, kvůli kterým může inspekce k návrhu přistoupit. Takovému návrhu však musí předcházet zjištění o závažných nedostatcích v činnosti školy.
4. Existuje-li pravomocné rozhodnutí soudu o neplatnosti odvolání předchozího ředitele z funkce nebo pravomocného rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru s předchozím ředitelem
Odvolání je v takovém případě fakultativní. Nejspíše z toho důvodu, že ponechává prostor k případnému vyjednávání s původním ředitelem pro ukončení pracovního poměru navzdory existenci pravomocného rozhodnutí. Pokud k odvolání „nového“ ředitele dojde, náleží mu jako satisfakce odstupné ve výši nejméně čtyřnásobku jeho průměrného výdělku, a to dle ustanovení § 166 odst. 6 školského zákona.
Odvolání musí být učiněno písemně a doručeno do vlastních rukou ředitele. Odvolání by mělo také obsahovat důvody, kvůli kterým je ředitel odvoláván (a to alespoň s odkazem na konkrétní zákonný důvod).
Pracovní poměr ředitele školy však jeho odvoláním nekončí. Škola je povinna řediteli nabídnout jiné pracovní zařazení dle ustanovení § 73a odst. 2 zákoníku práce, které bude současně splňovat dvě podmínky. Bude odpovídat zdravotnímu stavu a kvalifikaci odvolaného ředitele – typicky půjde o místo pedagogického pracovníka. Pokud škola takovou práci mít nebude nebo nabízenou práci ředitel školy odmítne, může škola pro tzv. „fikci nadbytečnosti“ přistoupit k podání výpovědi dle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Výpovědní důvod je tu dán ze zákona, není tedy nutné prokazovat existenci řádně realizované organizační změny, popř. příčinnou souvislost mezi touto změnou a nadbytečností odvolaného ředitele. Jinými slovy, výpovědní důvod může být dán i v případě, kdy odvolaný ředitel pro školu nadbytečný reálně není.
Pokud bude pro fikci nadbytečnosti řediteli dána výpověď, nebude mu v drtivé většině náležet odstupné, které by pro takový výpovědní důvod jako „nadbytečný zaměstnanec“ standardně získal. Odstupné by odvolanému řediteli při podání výpovědi pro fikci nadbytečnosti náleželo jen v tom případě, kdy by k jeho odvolání došlo z důvodu zrušení ředitelského postu v důsledku organizační změny, popř. pokud by si takové odstupné sjednal v rámci zvláštní dohody se zřizovatelem.
Praktických otázek spojených s problematikou školy a jejího vedení by se našla celá řada. Některé otázky, položené v rámci Poradny pro obce, uvádíme k případnému využití nebo inspiraci i v tomto vydání zpravodaje. V rámci Poradny pro obce lze rovněž využít mnohé vzory automatických dokumentů, a to nejen z oblasti pracovního práva.